Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu.

Na letošním sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řeznu bude Českou republiku zastupovat ministr školství Mikuláš Bek. To, že na sjezdu bude zástupce české vlády, oznámil minulý týden premiér Petr Fiala (ODS) po setkání s bavorským premiérem Markusem Söderem (CSU).

„Ministr se sjezdu zúčastní, protože se jako brněnský senátor dlouhodobě věnuje tématu narovnání vztahů a smíření souvisejících s poválečným odsunem Němců. Předběžně se ministr Bek zdrží jeden den,“ uvedla jeho mluvčí Aneta Lednová.

Podle předběžných plánů bude Bek v Řezně jeden den, a to v neděli, kdy s hlavními projevy vystoupí bavorský premiér Markus Söder a nejvyšší sudetoněmecký politický představitel Bernd Posselt.

Jako první úřadující ministr se sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. Loni pak na sjezdu poprvé zazněla česká hymna, což tehdy bavorský premiér Söder označil za symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé.

Letošní sjezd se koná od 26. do 28. května v Řezně. Na sjezdu udělí své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV., českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi. Ocení je tak za jejich roli ve sbližování národů střední Evropy.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Požadavky Sudetoněmeckého landsmanšaftu určuje dokument nazvaný 20 bodů, který organizace schválila a přijala v roce 1961. V něm Sudetoněmecký landsmanšaft formuloval hlavní cíle své politiky, kterými jsou právo na vlast a sebeurčení a snaha řešit sudetoněmecký problém v rámci evropských politických struktur.

Ve „20 bodech“ se například uvádí, že sudetští Němci byli v roce 1918 začleněni do Československa proti své vůli a právu na sebeurčení. Další křivdou podle sudetských Němců je vydávání tehdejšího Československa za národní stát Čechů a Slováků, ačkoliv v něm žilo pouze dva milióny Slováků proti 3,5 miliónům „menšinového“ německého obyvatelstva. Sudetští Němci se podle tohoto dokumentu také nikdy nesmíří s „vyhnáním“ ze „své staletí trvající vlasti“.

V případě majetkových nároků požadavky sudetských Němců nejsou striktně dané. Sudetoněmecký landsmanšaft sice ze svých stanov vypustil zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován, ovšem otázka odškodnění zůstává otevřená. Záleží na každém představiteli ať už landsmanšaftu, nebo členech bavorské vlády (patrona sudetských Němců), jak otevřený v této otázce je. Například Edmund Stoiber, bývalý bavorský premiér, trval na tom, že česká vláda musí řešit odškodnění za „vyhnání“.

V oficiálních dokumentech Sudetoněmeckého landsmanšaftu se používá termín „sudetoněmecký majetek“. Ten však byl po druhé světové válce zkonfiskován jako nepřátelský majetek občanů „třetí říše“ pro účely válečných reparací na základě Postupimské dohody. Lidé měli náhradu požadovat po německém státu.

https://cnn.iprima.cz/na–sraz–sudetonemeckeho–landsmansaftu–vyrazi–za–ceskou–vladu–ministr–bek–jede–ladit–vztahy–se–sudetskymi–nemci–347036

Poznámka ČNL: Je nám až líto, když autorka článku mluví o tom, že tzv. sudetoněmecký majetek byl konfiskován pro účely válečných reparací. Československo bylo povinno německý majetek, podle Pařížské úmluvy konfiskovat, ale, což je podstatné, nemuseli jsme ho odečítat ze svého reparačního účtu. To je zcela zásadní otázka,

V článku autorka mluví jen o stanovisku SL a jeho odškodnění, aniž by zmínila, že ČR nárok na německé reparace ve výši několika bilionů korun.